Červenec 2012

Povídka mého srdce- Hlasování POSLEDNÍ kolo

31. července 2012 v 22:37 | NikaRoovy
A je tady velké finále! Tak která povídka se stane vaším favoritem? Pojďme si představit těch 9 nejlepších!
(Hlasovat můžete do 7.8.2012)


Bleskopiska!- Úvod a 1. kolo!

31. července 2012 v 13:52 | NikaRoovy
Představuji vám takovou soutěž na zpestření! Bude na několik kol, čm to půjde rychleji, tím o bude delší... No, nebudu zdržovat, o co vlastně jde?
Vaším úkolem bude napsat povídku, ale pozor, máte málo času! Soutěž má omezení v počtu soutěžících, je jen 10 volných míst! Jde tedy o bleskopsaní, protože v přihlášce už musí být rovnou povídka! Až bude u mě deset povídek, začne další kolo. Nyní devět postupujících... Tak to půjde dál, až tu bude jen 5 soutěžících. To pak zhodnotím kvalitu těch pěti povídek a 2 lidé tady vypadnou... Pak nastane poslední kolo, bude souboj mezi třemi o 1., 2. a 3. místo. Za své povídky získají počet bodů 1-10. A zase půjde o rychlost, takže tomu kdo pošle první se přičítají ještě 2 body, druhému 1, třetímu nic.

Snad chápate, kdyby ne, ptejte se, ale u každého kola bude vysvětlení, takže čekám že to pochopíte během hry.
Ceny:
- video k povídce/blogu...
- signatura +obálka k povídce
- animace
- drabble na přání
- jednorázovka na přání
- klikací ikonka
- blend
- reklama na blogu (měsíc)
- básnička na přání
1. místo si může vybrat 6 věcí, druhé 4 a třetí 2...
!!Každý soutěžící vyhrává Stuhu Bleskopisce!!
Proto si rovnou do přihlášky napište BARVU!!!

Mimo to sháním i 2 porotce, takže kdyby se na někoho z vás nedostalo nebo nemáte o soutěžení zájem, můžete se přihlásit do poroty! Ale neberu každého... Mimo to vás budu potřebovat až po pěti kolech, takže to může být i někdokdo vypadne, když se teď nepřihlásíte o místo porotce.

Toť vše, teď už snad jen zbývá říct vám téma 1. kola... Povídky posílejte na email: burgerova-veronika@email.cz do doby než budou obsazená místa. Téma zní:

"Příbuzní jsou jako horská krajina,

nejlepší dojem dělají z dálky."

Top Desítka:
1.- Kate
2.- Virwen
3.- Flexi
4.- Mei-riefel
5.- All
6.- Kyuunade
7.- Venea
8.- Terka M.
9.- Zizi Ingen
10.-



Dopisy pro Virwen- Tři

31. července 2012 v 10:46 | NikaRoovy |  Dopisy pro Virwen
Hihi, je tu další kapitola téhle nelidské kraviny... V hlavních rolích: Dominick, Virwen a Jimby... Ať se líbí...
PS: Nebojte se, nezešílela jsem, Líba tam bude... :D (v cč)

Dopisy pro Virwen- Dva

30. července 2012 v 22:48 | NikaRoovy |  Dopisy pro Virwen
Ha, je tu další dopis pro Virwen... Dominickovi se stala ve vznášedle divná věc... :D
Věnováno Virwen a Venee (Líbě)


Enika… Ewa… Fawn… Francessca… Gina…
Znovu má obvyklá záliba. Je to trochu střelené, ale když někdo žije čtyři sta let, začne se trochu nudit a tak zavzpomíná na stará léta mládí. Ha, jako já bych měl být někdy starý… To určitě! Já budu navždy ten mladý, dokonalý krásný muž, který vyrval srdce tolika dívkám! Vím, že to zní celkem povrchně, ale když je to pravda! Jednoduchý popis… Mám hnědé vlasy, o pár odstínů světlejší než mé oči, které jsou většinou orávě zbraní v okouzlování mých obdivovatelek… Ano… Ty dvě krásné oči v barvách kaštanů…
A už zase si o sobě dělám vysoké mínění! Musíte mi ale rozumět- já nejsem nafoukaný, jen se mi za ta léta trochu zvýšilo sebevědomí to je vše! Od té doby, co se se mnou Líba rozešla mi o dost kleslo a já ho za ty léta potřeboval zase nabrat, jinak bych byl nula!
Dnes jsem přemýšlel o tobě, má drahá… Jak je možné, že se mi o tobě pořád zdá? Existuješ snad? Ale jestli ano, jakto, že žiješ tak dlouho? To je přece nemožné!
Haha, já mám co říkat. Ale to by znamenalo, že i ty jsi tím, čím já… Ach jak dojemné! Vážně nevím, jak si to vysvětlit! Možná bych se tě mohl zeptat, jak je možné, že žijeme takhle dlouho? Ty znáš příčinu… Ach mí drahá… Poslední dobou nic jiného neříkám. Ale to je jedno. Už je mi všechno jedno. Taky jsem přemýšlel o Líbě. Už jsem jí nějaké to století neviděl. Asi už stejně nežije…
Přestaň! Přestaň! Přestaň! Ano, už zase ti tady vyprávím o své bejvalce. Ach ta Líba, ta mi dává! Někdy je to vážně k zbláznění.
Potřeboval jsem si provětrat hlavu, tak jsem se jel projet vznášedlem. Stala se velice divná věc. Plul jsem si na obloze, když spatřím dívku v jednom červeném vznášedle, jak na mě obdivuhodně kouká. Zastavila u mě a pozve mě na palačinku. Jmenovala se Adhel. A víš ty co, má drahá? Já jsem to odmítnul! Ano, poprvé za svůj dlouhý život jsem odmítnul tužby dívčího srdce!
Proč? Rozhodl jsem se, že je čas vyjít vstříc mé opravdové životní lásce. Tobě, má drahá. Nechť se dnešní noc znovu setkáme…
Tvůj Dominick
PS: Zase mi vrtá hlavou Líba! Omluv prosím vzpomínky z mého dětství…

Dopisy pro Virwen- Jedna

30. července 2012 v 20:55 | NikaRoovy |  Dopisy pro Virwen
Ahojky! přináším vám novou povídku tentokrát z docela jiného kafé! No, tady je krátký začátek, ať se líbí!
PS: Kdyby to někomu nedošlo, Věnováno Virwen...

Alice… Bianca… Caroline… Caytlin… Emma…
Měl jse jeden z těch večerů, kdy jsem si předčítal svůj abecední seznam dívek, které jsem miloval. Dívek, které jsem ztratil. Někomu může připadat úžasné, žít věčně, ale mě ne… ožná se ptáte, co jsem zač, že nikdy nezemřu. Ale abych pravdu řekl, já nevím. Připadám si jako normální člověk, který v osmnácti letech prostě přestal stárnout. Divný, co? Ale je to tak. Stalo se to 16. června 2017. Od té doby jsem furt stejný, ten den jsem měl osmnácté narozeniny. Je to divné, ale postupem času si na to zvyknete…
Nejhorší je, že mi to nikdo nevysvětlí. Proč? Ptám se sám sebe. Po tomhle světě už se toulám několik set let a stále to nechápu. Ale co… Už za normálního života, jako člověk co stárne, ne nějaký neumírající cvok, jsem miloval dívky… Prostě jsem se vždycky musel do někoho zamilovat! To jsem prostě já! Vzpomínám si, když to bylo poprvé… Jako by to bylo včera. (Ha, v mém věku je dost rekordní to říct…)
Jmenovala se Líba… Ach, má sladká Líba… Měl jsem s ní své první rande. Byli jsme v restauraci. Vlastně to byla naše vlastní restaurace, kterou jsme si ten den otevřeli. A měli jsme hned prvního zájemce, Líbinu starší sestru Susan. Koupila si Zelenou žábu za dva kameny…
Vysvětlení: Zelená žába byla jedna z bábovek, do které jsme dávali své speciality z písku. Ano, ano… Vypadalo to na velkou, celoživotní lásku. Vše se ale zkazilo, když toho dne přijel Líbin kamarád a rozkopal nám naši restauraci. Líba se smála. Mně, protože jsem brečel. A pak odešla s tím klukem na klouzačku, což se dalo brát jedině jako rozchod…
Ach, sladká vůně mládí…
Pak přicházely další a další, ale na Líbu nelze zapomenout. Přesto je tu dívka, kterou miluji víc, než všechny, víc, než jsem miloval Líbu… Dívka, která se mi zvevuje v mých snech, dívka, ze které už celých tři sta osmdesát devět let nemůžu spustit mysl. Ano, mluvím přímo k tobě, má drahá… A v tuto chvíli tě žádám o jednu věc…
Prosím, nežárli na mé vyprávění o Líbě, klidně si i s tebou založím Pískovou restauraci…
S nehynoucí láskou k tobě,
Tvůj milovaný Dominick

Láska psaná krví- 3. Blíží se to...

30. července 2012 v 17:07 | NikaRoovy |  Láska psaná krví
Tadá, konečně je tu další kapitolka. Mimo to jste si v menu mohli všimnout: I am writing: Strážkyně... Zajímá vás to? Mhmhm... Čekejte novou povídku... Bude to FF, na co? Mhmhm... hádejte.. :D Objeví se asi s novým layoutem, který si budu chtít nechat vááážně dlouho, protože bych řekla, že bude dokonalý... Už nebudu nic kecat, ať se vám líbí kapitolka. :)
Věnováno Riku, protože si vždy najde čas na kreslení mých postav...

Poslání srdce- VII. Na hranici

24. července 2012 v 12:22 | NikaRoovy
Po fakticky strašně dlouhé době, víc jak měsící jsem něco sepsala. Omlouvám sevšem čtenářům Poslání, ale já jsem vážně neměla vůbec žádný nápad, nemám psací náladu. Tedy neměla, teď je zpátky a já se budu snažit přidat každý den k něčemu nějakou kapitolu. No, tady je ta k PS a myslím, že bude další o dost dřív než tahle. :D Ať se líbí. :) Vaše NikaRoovy.



Na hranici
Z vesnice vyšli už vrzy ráno. Daërs je šel vyprovodit až k poslednímu domu. Možná proto, kdyby náhodou nenašli cestu, ale R'Tiles se přikláněk k tomu, že se chlapec jen chtěl vyhnout věčnému povykování hostinské. I Mali chtěla jít s nimi, ovšem jí to matka nedovolila. Daër celou tu dobu mlčel, protože (jak se Terien dozvěděla od Mali) byl vlastně němý. Ale árd si poslechl jednu s R'Tilových pohádek, u které se pobaveně usmíval. Smutně se s nimi na konci vesnice loučil a ještě dlouzho jim mával. Zanedlouho se dostali do Orrnerských hor. Cesta byla překvapivě klidná.
Terien se však každou chvíli ohlížela. Věděla, že Isgraël padl a nic zlého už by Mianthilii hrozit nemělo, ovšem nikdo si nemohl být jist, co se mezi těmito horami skrývá. V ten moment zaslechli kroky, které následoval obrovský stín. Awrixel okamžitě sáhl po meči a Ellnesa už se také hbitě připravovala k útoku. Terien se však vřele usmála a rozeběhla se tím směrem.
"Atálo!" zavolala nadšeně .
"Zdravím tě, Terien," odvětila přátelsky gryfka a pomalu postupovala ke skupince. Awrixel uklidněně vrátil meč zpět do pochvy.
"Covy tu vlastně pohledáváte?" zeptala se Atála. Ellnese se na tváři zjevil něžný úsměv.
"Jsme na cestě objevení nové říše, věřila by jsi tomu?" ušklíbla se. Atále s úžasem v očích přikývla.
"A kde má to říše ležet?" udivila se.
"Musíme projít horami, pak Gellwönským hvozdem a vzít to přes moře. Za mořem už má být. Započínajíc Bílým lesem, kde žijou velice zvláštní, ale vznešená stvoření, už je země zvaná Lilandgarie…" odpověděla Terien a nadšením v hlase.
"Tak to máte před sebou ještě dlouhou cestu. Možná, že bychom vám mohli pomoct…" napadlo Atálu.
"Doopravdy?" nadechnula se Neilin. Gryfka přikývla.
"Pojďte za mnou," pokynula jim a vedla je úzkou stezkou dál do hor. Zandlouho se před nimi objevilo celé stádo gryfů. Všichni na ně užasle hleděli.
"Toto je posvátná skupina, která se vypravila najít novou říši!" oznámila hrdě Atála tázavým pohledům svých společníků. "Potřebují naši pomoc…" Zavládlo hrobové ticho. Neilin semknula rty, které se jí nervózně chvěly. Atmosféra houstla… Až nakonec jeden gryf promluvil:
"Pak tedy vítejte. Můžete s námi počítat!" Zdálo se, že i sama Atála byla tímto rychlým rozhodnutím. Nečekala, že by mohl tak rychle souhlasit. I na tvářích ostatních se objevil zmatený pohled. Atála pro to však byla ráda, připadalo jí to nesmírně vzrušující, celá tahle výprava. Rozzářila se radostí.




Neilin cítila, jak jí vítr probíhá ve vlasech. Byl to úžasný pocit. Kdykoli pohlédla dolů, spatřila všechno mnohem menší a připadalo jí až neuvěřitelné, že to, co letem procestují za hodinu, by jim samotným trvalo několik dnů. Bylo opravdu štěstí, že na Atálu narazili. Zdvihla hlavu od krajiny pod sebou a rozhlédla se okolo. Nedaleko po její pravici spatřila Ellnesu, která vypadala asi tak jako se cítila Neilin. Byla úplně omámena mraky kolem sebe. Zhluboka se nadechla a na tváři se jí objevil zářivý úsměv.
"To je nádhera…" zašeptala. Brzy se po jejím boku objevil černý gryf, který na hřbetě nesl R'Tila. Pro něj to nebyla zas taková krása, jako nekončící zábava a dobrodružství. Možná proto jeho úměv vymizel, když začalo mohutné zvíře klesat k zemi. Neilin shlédla.
Spatřila odrazy slunce, jenž se vozily na vlnách moře, které se před nimi ocitlo. Gryfové měkce přistáli na pláži a skupinka z nich sestoupila.
"Dál musíte sami, za hranici už neletíme…"řekl jeden z gryfů, na kterém seděla Terien.
"Moc vám děkujeme!" zavolala ještě, když se všichni vydali k obloze.
"Mám otázku," ozval se R'Tiles. "Jak se dostaneme přes to moře? Jak vůbec můžeme vědět kam až vede? To nás ti gryfové nemohli hodit ještě o kousek dál? Eh… Terien?"
Elfka jeho slova vůbec nevnímala. Stála těsně u hladiny moře a dívala se přímo před sebe. Zdvihla ruku a dotkla se jakéhosi ničeho před sebou. Vypadalo to jako neviditelná stěna, která vydala třpytící energii, jakmile se jí Terien dotkla. Celá se zatřásla a užasle na to hleděla. Někde v hloubi ucítila záblesk toho pocitu štěstí, jako znala z toho snu. Užasle to sledovala. Přejela po stěně znovu prsty a ta se znovu zatřpytila stříbrnými jiskrami.
"Co to je?" podivila se Ellnesa.
"Nemám tušení…" odvětila Neilin a nechápavě Terien i neviditelnou stěnu sledovala.
"Myslím, že to je hranice," promluvil Awrixel a přistoupil k tomu blíž.
"Ano, je to hranice mezi Mianthilií a Lilandgarií," zaslechli chraplavý hlas a všichni se prudce otočili.

Měsíční záře

23. července 2012 v 11:16 | NikaRoovy |  Básním
No, krátká báseň... Psána na T.T. Není moc dobrá, ale snad se bude aspoň trochu líbit. :-) NikaRoovy







Jako zvuk houslí
co rozehřeje
jako nadlidská krása
co upomene…

jako vzpomínka na lásku
co nejde zapomenout
jako naděje ve štěstí
která nechce zahynout.

Jako tvé ruce dotýkajíc
Se mojí tváře
Tak na mě působí
Měsíční záře.

Šílenství

23. července 2012 v 9:45 | NikaRoovy |  Básním
Ahojky všichni! Po hoooodně dlouhé době k vám přicházím s další básní. Psala jsem ji už poměrně před delší dobou. Někteří z vás ji možná četli na webu Míšy Burdové. Pro ty kdo ne... Jedná se o pohled Leji při jejím sebevražedném činu v knize Křišťály moci- Minotaurus. Snad se bude líbit.
Jinak se chci omluvit že poslední dobou to je s povídkama na dně ale já mám fakt okno! Ovšem dneska mám v plánu přidat po zase hoooodně dlouhé době KONEČNĚ Poslání srdce. Toť prozatím vše, NikaRoovy.

ŠÍLENSTVÍ

Celý den se procházím
těmito chodbami
naplněna šílenstvím
vězněna stěnami.

Nemůžu utéct
nemůžu se schovat
tolik mě to děsí,
jak se mám zachovat?

V hlavě mi křičí
jakýsi hlas
Zabij ho! Zabij!
Zas a zas...

V hlavě mi ty samé
myšlenky běží
když si uvědomím
že jsem v nejvyšší věži.

Přistoupím k oknu,
přivřu oči
zhluboka se nadechnu
a pak... prostě skočím...

Autoři na Duši pisálka vybráni!

22. července 2012 v 21:10 | NikaRoovy

Tak jo! Musím říct, že místa se zaplnily hoodně rychle! Dokonce jsem rozšiřovala sborník na 20 povídek, a tady to máme! Výběr autorů pro povídkovou sbírku Duše pisálka- Nádech fantazie!

Takže!

1. All- Jaroslava Arnoštová
2. AllaAllenka- Eliška Shönová
3. Amanda- Michaela Hříbková
4. Tonča- Antonie Bernardová
5. Black- Klára Němcová
6. Casion- Janka Kolenová
7. C.ind.ere.lla- Markéta Damková
8. Claire- Klára Vaňkátová
9. Crystal- Barbora Štefková
10. Elis- Eliška Smrčková
11. Eliss- Eliška Moravcová
12. Mei-riefel- Adéla Vircová
13. Nikyška- Nikola Hornová
14. Parala- Natálie Kurčová
15. Sanny- Helena Blažková
16. Virwen- Veronika Bajerová
17. Viva- Viktorie Váňová
18. Yasemin Other- Jazmína Kreanová
19. Karla de E-mentalist- Barbora Šmolová
20. Jitka Drahokoupilová
+ já :D

Jinak je možné, že přibudou ještě dvě dívčiny, ale jinak je seznam kompletní! :))))

PS: Tohle je 200. článek blogu, potlesk prosím :DDD

Jo a ještě!!! Jde o tohle, někteří z vás už to četli přes mail, kdo ne píšu sem: Chci zeptat, zda by jste si později chtěli objednat sborník v tištěné verzi (předpokládaná cena 70-80Kč) napište si!
Bohužel je problém z odesláním sborníku na Slovensko, kde by bylo poštovné okolo 200 Kč, ovšem všechny povídky určitě budou zviditelněné i na internetu. :) (Můžete si je vytisknout :D)