Láska psaná krví- Epilog

4. října 2012 v 12:56 | NikaRoovy |  Láska psaná krví
A je to tady. Úplně poslední kapitola k LPK. Chci poděkovat moc všem čtenářům, kteří Lásku psanou krví kdy četli. Dovolím si věnovat zvláštní dík Renion, která byla z povídky vždy nejnadšenější a mě její našenost vždy ohromně těšila. Díky za tvé obrázky a za založení skupiny. No a samozřejmě i všem ostatním, no prostě Díky. Díky. Díky. Díky, že jste vydrželi až do konce. Mám vás všechny moc ráda, s láskou, vaše NikaRoovy...




"Musíme sloužit našemu pánovi..."
"Ano, máš pravdu ty, co též sloužíš pánovi... Ale pán tu není. Nemáme pána."
"Pak jsme volní..." zašeptal Thomas. "Pojď, pojďme se proletět, dívko!" Katrine kývla.
"Ano, pjďme létat, jsme volní."
Oba se rozeběhli chodbou hradu. Postavili se do okna a chytili se za ruce.
"Pojď, poletíme!" volal Thomas.
"Ano, rychle vzlétnout!"
A tak vzlétli. Odrazili se, natáhli stále držící se ruce a klesali k zemi.
"Jsme volní! Volní! Můžeme letět!" volala Katrine.
"Ano! Leťme dál, leťme dál!" souhlasíl Thomas. A tak letěli. Letěli na místo, kde nebude Temnota, letěli na místo, kde jim už bude dobře. Pro ně to už konečně všechno skončí.

Juliet to nezvládala. Thomas i Katrine už tu nebyli už úplně zmizeli a ona vědla kam. Skay pevně svíral její ruku.
"Půjdeme domů?" zeptala se Kayla. Skay přivřel oči.
"Nemůžeš jít s námi, Kaylo. Ty to víš. Jsi špatná, Kaylo. Udělala jsi moc špatné rozhodnutí, když jsi odešla s Darrenem. A to byla chyba. už nejsi jednou z nás..."
"Udělala jsem to, protože jsem myslela, že ho zničím a pak vám pomůžu. Neublížila bych vám záměrně," zašeptala Kayla. Skay znovu kývl hlavou.
"Já vím, Kaylo. Já vím. Ale Sussanah, Mike, Thomas, Katrine, Alice... Ryan. Nikdo z nich za to nemohl a teď jsou mrtví. Sama víš, že jinak to nejde. Už nejsi člověk, už nepatříš mezi lidi a nemůžeš se k nim vrátit. Ty nejsi z tohoto světa. Chtěl bych ti nějak pomoct, ale víš, že to nejde..."
"Zabiješ mě? A uvidím Suss? A Katrine? A Mika?" zeptala se tiše Kayla.
"Ne, Kaylo. Ty nepůjdeš za nimi. Nechtěl jsem ti to říkat, ale měla bys být na to připravená. Ty nepůjdeš na hezké místo. Jako upírka jsi sama. Nikdo z tvého druhu s tebou není. Nemůžeš jít sama. Ty půjdeš na místo, kam patří tkoví, jako ti. A není to hezké místo..." Kayla plakala.
"Nechci být sama, Skayi..." vzlykla a schoulila se mu v náruči. Skay zatajil dech. Přivřel oči.
"Pak mě polib, Kaylo..."
"Skayi!" ozvala se Juliet. Věděla, co má její bratránek v úmyslu.
"Nemůž jí nechat odejít tam, Jul. A ty to víš. Když mě políbí a dá mí část Temnoty, pak se stanu upírem i já. A pak, když jí zabiju, tak půjde za Suss a za Kat. A za přáteli. A pak zabiju i sám sebe. A uvidím Ryana. A vaší matku. Moje rodiče. Jiná možnost není..."
"Pak chci zemřít taky."
"Ne, Juliet! Ty musíš žít dál. Máš dar. Za tyhle prázdniny ses jej naučila využívat. Nenech ho zaniknout. Ještě se uvidíme, Jul. Ne teď, ale jednou ano. A ty mezitím doděláš školu. Zamiluješ se. Budeš mít krásné děti, budeš mít vnoučátka. A pak se zase uvidíme. Ty přece nechcešo to všechno přijít."
Chvíli bylo ticho. Kayla tiše kývla hlavou. Z očí se jí řinuly slzy.
"Dneska jsou Vánoce. Měla bys jít domů, Jul. A být s tátou. Tak už běž. Běř, Jul. A hlavně- nezapomeň žít," zašeptal Skay. Juliet ho naposledy objala. Pak objala i Kaylu. A běžela. Běžela tím domem pryč, daleko od všeho zlého, co ji tu potkalo. Nastoupila do auta a odjížděla.

-o-

O těchto vánočních prázdninách nikdy nikomu neřekla. Bylo to její tajemství, nikdy se nikdo nedozvěděl, co se tam stalo. Zemřelé děti byly svedeny na šílenství v podobě majitelů, kteří byli spodle všeho hledanými vrahy. Policie nebyla od prsvdy daleko, ale stejně to nebylo přesné. I kdyby to Juliet někomu vyprávěla, určitě by jí nikdo nevěřil. A možná, že je lepší, když to zůstalo tajemstvím. Nikdo by neměl znát tu hrůzu. Avšak i kdyby ano, nikdo na světě by to necítil tak jako Jul. Ona na to nikdy nezapomněla.
Ale přesto nakonec žila šťastně. Dodělala školu, přijali jí na vysněnouuniverzitu. Zamilovala se do pohledného chlapce, s kterým nakonec zůstala celý život. Narodily se jí tři děti a měla i vysněnou práci. Vždy se jí všechno dařilo. Lié se divili, jak je možné, že jí vždy všechno byjde, ale ona věděla proč. Vyprávěla to i svým dětem.
Z nebe na i dohlíží osm strážných andělů. Čtyři dívky a čtyři chlapci, kteří jediní mohou pochopit, jaká hrůza se o těch prázdninách stala. Byli tam přece s ní. A také věděla, že se s nimi jednoho osudného dne setká. A pak už skutečně bude dobře. Navždy.

by. Renion
 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Ana "Knihofil18" Syringa Ana "Knihofil18" Syringa | Web | 4. října 2012 v 13:31 | Reagovat

Ten koniec... nádherný a dojímavý. Škoda, že sa to končí, mala som poviedku rada. Škoda Skaya. :( Aspoň, že Juliet skončila šťastne... v rámci možností. :) Poviedku som mala rada a je mi ľúto, že sa končí. Napísala si ju úžasne! :) :)

2 Sisi / Siska Sisi / Siska | Web | 4. října 2012 v 13:33 | Reagovat

Ne... to snad ne... doufala jsem v jiný konec, ale jaká by to byla povídka, kdyby nebyla napínavá do konce, že? Je to dokonalá povídka a doufám, že si ji ještě někdy stihnu přečíst celou postupně.... ale ten konec... bulím!!! :-D  :-D

3 All All | 4. října 2012 v 13:45 | Reagovat

Pěknééé! :-)  :-D

4 Chaky Chaky | Web | 4. října 2012 v 16:56 | Reagovat

Tak tuhle povídku jsem milovala :) Byla napínavá až do samého konce, nikdy jsem nevěděla, co od ní čekat. Jsi strašně moc talentovaná, a ten konec byl dokonalý. Mrtvých je mi líto, zvlášť některých. Vůbec si to nezasloužili, ale tak už to chodí :) Úžasná povídka, těším se na další tvá díla.
"Nechť jsou stejně  povedená jako všechna ostatní." :-D
Jen tak tak jsem se udržela, aby mi neukápla slza na tom konci :) Promenáduje se mi tu sestra,tak by se divila proč brečím :)

5 Ren Ren | 4. října 2012 v 17:28 | Reagovat

Epilog.... to to tak rychle uběhlo?  Snažila jsem se udržet slzy,  ale nezvládla jsem to. Moc děkuji za věnování. Tenhle příběh.... jen díky tobě jsem se do něj dokázala plně vžít. Kouzlo každé kapitoly bylo velmi silné,  ale konec příbhu to překonal. Alespoň že Juliet má šťastný život :) jsem tak ráda,  že čtu tvoje povídky,  vnímám jejich kouzla a vžívám se do průběhu děje :)

Renion :3

6 Cathrin Cathrin | E-mail | Web | 4. října 2012 v 19:01 | Reagovat

Velmi rychle to uběhlo... Tenhle příběh byl úžasný napínavý až do konce. Jsi nějak moc talentovaná :-D těším se na tvé další povídky... LPK byla bombastická povídka, škoda že je konec... lituji ty mrtvé chudáčci... konec dojemný taky jsem se jen tak tak udržela ;-) úžasný :-)

7 Neilin/Aranis Neilin/Aranis | Web | 4. října 2012 v 19:11 | Reagovat

ten konec...nevím jestli se mi líbil nebo ne....asi obojí,na mě je to moc tragické,ale jinak to je opravdu nádherné :D

8 ariven ariven | Web | 4. října 2012 v 20:03 | Reagovat

Páni, myslím, že tenhle epilog je jedna z tvých nejlépe napsaných věcí! Vážně jsem se málem rozbrečela. Na začátku jsem od Juliet nečekala nic moc dobrýho, ale ke konci jsem si ji oblíbila a jsem docela ráda, že to přežila zrovna ona, i když snad nikdo z nich si nezasloužil zemřít. Ale my pisálci jsme občas docela kruté bytosti, no :-D
Těším se na další povídky, akorát nevím, jak chceš tohle překonat ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama