Proč malé holky touží být princeznou a proč já toužím dosud?

24. listopadu 2013 v 18:22 | NikaRoovy |  Myšlenky zombíkovy
Na světě je spousta malých holek, hodně jich bylo a hodně jich bude, které by chtěly být princeznou. Zamysleli jste se někdy nad tím proč? Řekla bych, že je to jedna z těch prvních dob, kdy se holka prostě chce líbit. Mít krásné, dlouhé, růžové šaty, s velikou sukni, hodně šperků a ozdob, korunka v krásných dlouhých vlasech... Mám mladší sestru, tohle vím. Přidejme si k tomu nějakého hezkého prince a luxusní život na zámku, možná se není čemu divit, že to ty holky chtějí.


Můj pohled na věc je ale takový, že je třeba zamyslet se i nad tím ostatním. V žádné pohádce to přece není tak, že princezna se má skvěle, potká prince a má se ještě lépe, konec, tečka. K tomu všemu je ještě spousta starostí a všechny ty princezny si prožijí nějaké to své peklo, o tom žádná. Ale po tom, co si peklo prožijí, to nakonec dopadne dobře. Přijde ten jejich princ, zachární je z toho všeho špatného a tadá žili šťastně až do smrti.

A já? Já chci být taky princezna. Chci říct, že jí jsem. Možná trochu jiná, než ty malé holky. Šaty ladím spíš do modra a do černa, vlasy radši krátké než dlouhé, nehty na rukou černé, princezna bez korunky. Vlastně i bez šatů - nejšťastnější ve své milované košili. Zámek nemám žádný, ale věřím, že jednou mít budu, i když to možná nebude tak docela zámek. Nejde o to, jestlije to velká budova, nebo malá,jestli je to vůbec nějaké určité místo. Je to místo všude tam, kde jsem šťastná, prozatím nestálé, ale ustálí se.

A mimo to vše? Všemi starostmi jsem si již prošla a myslela jsem si, že to nakonec skutečně nezvládnu. Myslela jsem si, že život nikdy nebude ani trochu pohádkový . Byla jsem téměř bez naděje a věci se jen horšily a víte co pak? Pak se objevil. Dobrá, nebyl to princ jako takový, po pravdě mi ti princové přišli vždycky trochu přihřátí (nic proti homosexualitě), ale ani já nebyla princezna jako taková.

Byla jsem rozšlapaná, zničená životem na mnoho částiček. A objevil se on, s černou lepící páskou a celou mě zase slepil. Jinak, než dřív. Ale myslím, že teprvé poté jsem byla poskládána dobře. Šťastný konec? Ale ne. Ještě ne. Šťastný konec nastává, až vezme princeznu a odveze na svůj zámek - což se nestalo. Jsem na cestě a je možné, že spadnu, a nikdo mě nezvedne, že se ztratím, že na rozcestí každý zamíříme jiným směrem. Ale je také možné, že černá lepící páska nás udrží u sebe až do konce cesty. Pak budu mít právo říct, že jsem princezna, pak to bude jako pohádka s tím úžasným happyendem.

No, a proto toužím být princeznou.
(A taky proto, že mám slabost pro šaty - teda až na ty růžové, ale o tom jindy.)
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Dceruška 2 Dceruška 2 | 24. listopadu 2013 v 19:06 | Reagovat

Je to úžasný článek. Možná by se po něm měl člověk na okamžik zamyslet sám nad sebou (nebo aspoň já sem to tak udělala) a pochopila sem že ať je všechno kolem tebe hrozný, není všem dnům konec :) a stále se můžeš stát tou princeznou na bílém koni, s krásným princem který na tebe nedá dopustit :3 a velkým zámkem jako z pohádky :) (nic není nemožné :D) :-)

2 Camilla Camilla | Web | 24. listopadu 2013 v 19:11 | Reagovat

Já bych taky chtěla být princezna :-D jen v černém oblečení a bez šatů :D
Krásně jsi to napsala :-)

3 Lanastus Lanastus | 24. listopadu 2013 v 19:20 | Reagovat

moc hezky napsané, ty seš ta pravá princezna :* a modrý a černý šaty sou o hodně lepší. A doufám že se na cestě neztratíš a že nás černá lepící pásku udrží až do konce cesty :* moc te miluju <3

4 Thalia Contostavlos Thalia Contostavlos | E-mail | Web | 24. listopadu 2013 v 19:40 | Reagovat

Já měla princeznovské období asi jen půl roku, když mi byly tři nebo čtyři. Od té doby jsem vždycky chtěla být pirátem ... jinak článek je hezký, myslím, že podobné zamyšlení jsem ještě nečetla :)

5 Aquamarianne Aquamarianne | Web | 24. listopadu 2013 v 19:57 | Reagovat

Jéé, to si napsala krásně :). Myslím, že téměř každá z nás po celý život tam někde v koutku duše doufá, že jednou tou princeznou bude a každá miluje ten pocit, když si tak připadá a nemusí mít právě jak si řekla zrovna zámek a korunku, mnohdy stačí vážně maličkosti. Takhle to vnímám já. A ještě jednou moc chválím článek a přeju strašně moc štěstí a ať ta černá páska nikdy nepovolí! :)

6 Clara Black Clara Black | Web | 24. listopadu 2013 v 20:05 | Reagovat

Krásně napsané :) Dokonale vede k zamyšlení, to se musí nechat. Já sama jsem se nad tím zamyslela... a řeknu ti, že ty jsi vážně úžasná princezna, bez šatů, v oblíbené košili s černými nehty... dokonalost, to se ví! :D I když podle mě spíš královna - na poli literatury určitě. :3
Já osobně bych princeznou být nechtěla, jsem spíš zlá čarodějnice :-D

7 Mei-riefel Mei-riefel | E-mail | Web | 24. listopadu 2013 v 20:17 | Reagovat

krásný článek, který mě donutil zamyslet se :) Tvoje články mají vždy takovou hlubší a skrytou váhu, prostě skvělé

8 Karolína K. 44 Karolína K. 44 | 25. listopadu 2013 v 14:30 | Reagovat

Moc hezky napsaný článek. Líbí se mi v něm ta hluboká myšlenka, která nutí k zamyšlení :-D.

9 Lucienne Lucienne | E-mail | Web | 25. listopadu 2013 v 18:50 | Reagovat

Je to krásně napsané :) A vlastně máš pravdu. Já jsem taky vlastně teď zjistila, že jsem princezna... trochu jiná, ale mám svůj poklad a mám své království... ve větách a slovech. Pravda, princ se zatím ještě neukázal, ale on jednou přijde... Každá dívka je v srdci princeznou.
Nádherná úvaha, moc mě potěšila. Donutila mě se trochu zamyslet... Úžasné :)

10 Kuki Kuki | 1. prosince 2013 v 15:51 | Reagovat

Krásně napsaný :) :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama